I.ÚS 1352/09 ze dne 11. 8. 2009
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele Mgr. P. P., proti usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 2. 3. 2009, č. j. 98 Nc 11464/2008-29, a proti příkazu soudního exekutora JUDr. Aleše Chovance ze dne 16. 12. 2008, č. j. 032 EX 336/08-43, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel v ústavní stížností tvrdí [Poznámka: ústavní stížnost ze dne 22. 5. 2009 doručená elektronicky dne 23. 5. 2007 nebyla podepsaná, certifikát nebyl platný a nebyl vydán akreditovaným poskytovatelem; tatáž ústavní stížnost (v podobě vytištěné z elektronické mailové podoby ze dne 24. 5. 2009) byla svěřena poštovní přepravě dne 25. 5. 2009 a Ústavnímu soudu došla dne 26. 5. 2009], že se Okresní soud v Ostravě vůbec nevypořádal se všemi podstatnými námitkami, které uplatnil a jeho "rozhodnutí je značně formalistické a nepřesvědčivé". Uvedl, že soudní exekutor porušil kogentní ustanovení vyhlášky č. 330/2001 Sb., o způsobu určení exekutorovy odměny v případě dobrovolného plnění tím, že § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky svévolně nepoužil. Exekutor rovněž porušil kogentní ustanovení zákona č. 120/2001 Sb., neboť po dobrovolném splnění měl upustit od provedení exekuce (§ 46 odst. 3 citovaného zákona). Místo toho naopak trval na zaplacení "doplatku odměny", na který však podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky neměl nárok. Okresní soud v Ostravě se pak vůbec nevypořádal především s námitkami proti určení výše tzv. nákladů oprávněného zastoupení, a to i za situace, kdy stěžovatel namítal neprovedení tvrzených úkonů, nevynaložení nákladů a nesplnění zákonné podmínky účelnosti (§ 87 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb.). Stěžovatel dodal, že porušením jeho práva na spravedlivý proces podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") došlo také k zásahu do jeho vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 Listiny. Stěžovatel uzavřel s tím, že argumentaci doplní do 30. 5. 2009.

Ústavnímu soudu bylo stěžovatelem dne 30. 5. 2009 elektronicky doručeno sdělení, že ústavní stížnost doplní do 5. 6. 2009. Elektronické podání opět nebylo podepsáno, certifikát nebyl platný a nebyl vydán akreditovaným poskytovatelem (Poznámka: stejnou nedostatečnou podobu měla i všechna dále uvedená následující elektronická podání; proto v dalším již jen "elektronické podání").

Dne 2. 6. 2009 vyzval Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad této ústavní stížnosti včetně upozornění na nutné zastoupení advokátem a na zákonné náležitosti návrhu. Výzva současně obsahovala poučení, že ústavní stížnost bude odmítnuta, pokud stěžovatel neodstraní vady do 20 dnů od jejího doručení. Výzva k odstranění vad ústavní stížnosti byla stěžovateli doručena dne 4. 6. 2009. Elektronickým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 24. 6. 2009 (doplněným písemným podáním svěřeným poštovní přepravě téhož dne a Ústavnímu soudu došlým dne 25. 6. 2009) požádal stěžovatel Ústavní soud o prodloužení lhůty do 14. 7. 2009, a to za účelem zajištění právního zastoupení a splnění ostatních požadavků výzvy Ústavního soudu ze dne 4. 6. 2009. Ústavní soud dopisem ze dne 2. 7. 2009 s tímto prodloužením lhůty výjimečně souhlasil.

Elektronickým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 6. 2009 (doplněným písemným podáním svěřeným poštovní přepravě dne 26. 6. 2009 a Ústavnímu soudu došlým dne 29. 6. 2009) zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu "podstatně doplněnou ústavní stížnost", která nebyla sepsána advokátem a plná moc advokáta nebyla přiložena. Elektronickým podáním (k němuž přiložil rozhodnutí České advokátní komory určené advokátce Mgr. I. H.) doručeným také Ústavnímu soudu dne 1. 7. 2009 (doplněným písemným podáním svěřeným poštovní přepravě dne 1. 7. 2009 a Ústavnímu soudu došlým dne 2. 7. 2009) zaslal dále stěžovatel několik dotazů týkajících se procesních a věcných stránek zastoupení stěžovatele advokátem před Ústavním soudem i oběma výše uvedeným subjektům, tj. advokátce a ČAK.

Elektronickým podáním (zaslaným advokátce Mgr. I. H.) doručeným na vědomí Ústavnímu soudu dne 14. 7. 2009 sdělil stěžovatel Ústavnímu soudu, že určené advokátce neudělí plnou moc pro jeho "povinné - nucené zastoupení před Ústavním soudem" a uvedl, že "nebude dále tuto moji právní věc řešit cestou ústavní stížnosti, protože monopol advokátů na zastupování v řízení před Ústavním soudem naší země je neoprávněný a protiústavní".

Elektronickým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 15. 7. 2009 (doplněným písemným podáním svěřeným poštovní přepravě dne 15. 7. 2009 a Ústavnímu soudu došlým dne 16. 7. 2009) zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu "zcela doplněnou ústavní stížnost", která nebyla sepsána advokátem, plná moc advokáta nebyla přiložena; požádal o prodloužení lhůty do 31. 7. 2009 "k obstarání povinného advokátního zastoupení do 31. 7. 2009". Ústavní soud této žádosti opět vyhověl a prodloužil lhůtu k odstranění vad stěžovatelova podání včetně odstranění nedostatku jeho právního zastoupení tak, aby všechny vady návrhu včetně právního zastoupení byly odstraněny nejpozději dne 31. 7. 2009, a to již "s tímto dnem doručení Ústavnímu soudu". Stěžovatel byl znovu poučen, že nebudou-li vady návrhu (včetně nedostatku právního zastoupení) odstraněny, bude návrh odmítnut.

Elektronickým podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 8. 2009 (doplněným písemným podáním svěřeným poštovní přepravě dne 3. 8. 2009 a Ústavnímu soudu došlým dne 4. 8. 2009) zaslal stěžovatel Ústavnímu soudu "zcela doplněnou ústavní stížnost a procesní návrhy", která nebyla sepsána advokátem a plná moc advokáta nebyla přiložena. K povinnému advokátnímu zastoupení uvedl, že "po složitém obstarávání povinného advokátního zastoupení jsem se nakonec nuceně ´rozhodl´, že se nebudu dále ponižovat a ´žebrat´ u advokátů, aby se ztotožnili s argumenty v této moji ústavní stížnosti".

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad ústavní stížnosti, byť byla dokonce dvakrát prodloužená, uplynula marně.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 11. srpna 2009

Vojen Güttler
soudce zpravodaj