I.ÚS 31/99 ze dne 24. 2. 1999
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
I. ÚS 31/99 ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti navrhovatele M. T., proti usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 3 Tvo 245/98, ze dne 22.12.1998, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Navrhovatel ve svém podáním ze dne 15. 1. 1999, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 20. 1. 1999, domáhá přezkoumání usnesení Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 3 Tvo 245/98, ze dne 22. 12. 1998, kterým byla prodloužena jeho vazba.

Po přezkoumání návrhu Ústavní soud zjistil, že návrh nemá všechny náležitosti ústavní stížnosti, které zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví. Navrhovatel neuvedl, které jeho základní právo nebo svoboda byly v průběhu voleb či postupem soudu porušeny (§ 72 odst. 1 cit. zák.), nebylo z něho patrno, čeho se navrhovatel domáhá, ani v něm nebyly označeny důkazy, kterých se
1

I. ÚS 31/99
navrhovatel dovolává (§ 34 odst. 1 cit. zák.). Návrh nebyl zaslán v dostatečném počtu vyhotovení (§ 34 odst. 2 cit. zák) a navrhovatel nebyl zastoupen advokátem (§ 30 cit. zák.).

Na základě shora uvedených skutečností byl navrhovatel přípisem ze dne 27. 1. 1999 vyzván Ústavním soudem, aby svoje podání uvedl do souladu se zákonnými požadavky a současně mu byla stanovena lhůta k odstranění vytýkaných nedostatků, která činila 20 dnů ode dne doručení výzvy navrhovateli.

Vzhledem k tomu, že navrhovatel ve stanovené lhůtě nedostatky návrhu neodstranil, dospěl Ústavní soud k závěru, že jsou splněny podmínky ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a proto mimo ústní jednání usnesením návrh odmítl.

Poučen., Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.


V Brně dne 24. února 1999

JUDr. Vladimír Klokočka, DrSc.
soudce Ústavního soudu