I.ÚS 341/04 ze dne 14. 6. 2004
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud České republiky rozhodl dne 14. června 2004 soudcem zpravodajem, JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph.D., ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky B., spol. s r. o., . zastoupené JUDr. J. G., proti rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 22. 6. 1998, č. j. FŘ 3594/130/98,

t a k t o :

Ústavní stížnost s e o d m í t á .


O d ů v o d n ě n í :

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2004 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě, kterým bylo zamítnuto odvolání stěžovatelky proti dodatečnému platebnímu výměru vydaného Finančním úřadem v Třinci dne 5. 3. 1998, č. j. 17392/98/364921/2333, jímž byla doměřena daň z přidané hodnoty za zdaňovací obdobní květen 1994 ve výši 8.804.400,- Kč.

Stěžovatelka ve své ústavní stížnosti uvádí, že pokud Finanční úřad v Třinci pokračoval v daňové kontrole, porušil tak čl. 2 odst. 2 a čl. 4 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále uvádí, že Finanční úřad v Třinci ve spojení s Finančním ředitelstvím v Ostravě svým postupem zasahuje do ústavně zaručených práv. Daňová kontrola ze dne 20. 1. 1998, č. j. 2756/98/364930/2011 je dle stěžovatelky v rozporu se zákonem. Závěrem svého podání stěžovatelka uvádí, že vzhledem k uvedeným porušením zákona a Ústavy ČR byl ve věci podán návrh na obnovu řízení, který byl zamítnut s tím, že to zákon o správě daní a poplatků neumožňuje. Proto navrhuje, aby Ústavní soud svým nálezem zrušil v záhlaví citované rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě.
Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí. Musí z něj být patrno, kdo jej činí, které věci se týká a co sleduje, musí být podepsán a datován [§ 34 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")]. Dále je nutné podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, není-li takového prostředku, pak ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo (§ 72 odst. 2, odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Pokud se týká samotného návrhu stěžovatelky, tedy zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí Finančního ředitelství v Ostravě, Ústavní soud za dané situace konstatuje, že tento návrh je evidentně podán opožděně, tedy po marném uplynutí šedesátidenní lhůty stanovené zákonem o Ústavním soudu pro podání ústavní stížnosti, když výše citované rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 30. 6. 1998.

Na okraj Ústavní soud dodává, že ze samotného obsahu ústavní stížnosti (kromě určitého petitu) není zřejmé, čeho se stěžovatelka domáhá a v čem konkrétně vidí zásah do svých základních práv. Zmiňuje se o rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 20. 10. 2003, č. j. 33 T 4/98 - 604, kterým byli jednatelé stěžovatelky, A. B. a V. F., zproštěni obžaloby pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné dávky podle § 148 odst. 1, odst. 3 tr. zák. A také se dále zmiňuje o zamítnutí návrhu na obnovu řízení. Jediné rozhodnutí, které však bylo k ústavní stížnosti přiložené, je právě výše citovaný rozsudek Krajského soudu v Ostravě v trestní věci. Právě vzhledem k obsahu takového podání, které je pouze souhrnem nelogicky propojených informací, nevyzýval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění dalších vad podání (vadné plné moci).

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo soudci zpravodaji než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).


P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.


V Brně dne 14. června 2004


Eliška Wagnerová, v. r.
soudce zpravodaj