II.ÚS 130/98 ze dne 27. 5. 1998
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
II. ÚS 130/98
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ
Ústavního soudu České republiky
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Ivy Brožové a soudců Vojtěcha Cepla a Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele BP, zastoupeného ředitelem ing. M.J., právně zastoupeného advokátem JUDr. M.Ř., proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1997, čj. 19 Co 618/97-100, ve výroku o náhradě nákladů řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
O d ů v o d n ě n í :

Ve včas podané ústavní stížnosti proti shora uvedenému rozsudku městského soudu, a to do výroku, jímž nebylo úspěšnému stěžovateli přiznáno právo na náhradu nákladů razení, stěžovatel s odkazem na porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy namítá, že uvedené rozhodnutí neobsahuje žádné podrobnější odůvodnění, jak předpokládá § 150 o.s.ř., dle něhož, jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat s tím, že komplikovanost sporu nemůže být sama o sobě důvodem zvláštního zřetele hodným.
1

II. ÚS 130/98

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 1. 12. 1997, čj. 19 Co 618/97-100, a dospěl k závěru, že za situace, kdy Ústavnímu soudu nepřísluší posuzovat celkovou zákonnost či dokonce správnost rozhodnutí, a to včetně odůvodnění, neboť není běžnou třetí instancí všeobecného soudnictví, což jinými slovy znamená, že není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením standardních práv fyzických nebo právnických osob, chráněných právními předpisy, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost, směřující nikoliv do merita věci, ale jen do výroku o náhradě nákladů řízení, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout, a to právě proto, že napadený výrok je takovým standardním právem. V důsledku shora uvedeného namítaný nedostatek podrobnějšího zdůvodnění napadeného výroku neposunuje projednávanou věc do ústavní roviny.

Všechny uvedené skutečnosti a závěry považuje Ústavní soud za natolik evidentní, že mu nezbylo než ústavní stížnost dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné".

V Brně dne 27. 5. 1998

JUDr. Iva Brožová
předsedkyně senátu Ústavního soudu