II.ÚS 1760/19 ze dne 13. 6. 2019
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ludvíka Davida, soudkyně Kateřiny Šimáčkové a soudkyně zpravodajky Milady Tomkové o ústavní stížnosti I. H., t. č. ve výkonu trestu ve Věznici Břeclav, zastoupeného JUDr. Jiřím Bednářem, advokátem, sídlem Na Rybníčku 12, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 8 Tdo 168/2019-159 ze dne 27. 2. 2019, usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 3 To 423/2018-141 ze dne 18. 12. 2018 a proti usnesení Okresního soudu ve Znojmě č. j. 17 Pp 33/2010-131 ze dne 12. 11. 2018, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, neboť se domnívá, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva. S ústavní stížností byl spojen návrh na odklad vykonatelnosti napadených rozhodnutí

Jak vyplynulo z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 17 Pp 33/2010, ústavní stížností napadeným usnesením uvedeného soudu bylo rozhodnuto, že se stěžovatel ve zkušební době neosvědčil a vykoná zbývající trest odnětí svobody. Ústavní stížností napadeným usnesením Krajský soud v Brně zamítl stěžovatelovu stížnost. Proti rozhodnutí stížnostního soudu podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl podle § 265i odst. 1 písm. a) trestního řádu pro nepřípustnost.

Stěžovatel zejména namítá, že okresní soud rozhodl po uplynutí lhůty dle § 83 odst. 3 trestního zákoníku. Dovolání pak podal ve snaze vyčerpat všechny opravné prostředky, přičemž Nejvyšší soud měl "již ke svému postavení na vrcholu soudní soustavy" nezákonná rozhodnutí nižších soudů zrušit.

Ústavní stížnost je zčásti zjevně neopodstatněná a zčásti opožděná.

Nejvyšší soud ústavní stížností napadeným usnesením odmítl stěžovatelovo dovolání jako nepřípustné, jelikož trestní řád umožňuje podat tento mimořádný opravný prostředek jen proti pravomocným rozhodnutím ve věci samé, kterým napadené usnesení krajského soudu dle § 265a odst. 2 trestního řádu není. Stěžovatel proti usnesení Nejvyššího soudu nevznáší prakticky žádnou argumentaci, uvádí pouze, že dovolací soud měl rozhodnutí nižších soudů zrušit s ohledem na jeho postavení vrcholného soudního orgánu. Tato argumentace ovšem zcela ignoruje trestní řád i čl. 2 odst. 3 Ústavy České republiky, podle kterého lze státní (veřejnou) moc vykonávat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. Ústavní stížnost tak je v této části zjevně neopodstatněná.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje. Podle § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu byl-li mimořádný opravný prostředek odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o takovém mimořádném opravném prostředku.

Ze spisu Okresního soudu ve Znojmě sp. zn. 17 Pp 33/2010 plyne, že stěžovateli bylo napadené usnesení krajského soudu doručeno dne 25. 1. 2019, jeho obhájci již 16. 1. 2019. Ústavní stížnost byla podána až 28. 5. 2019, tedy zjevně po lhůtě stanovené zákonem. Stěžovatel patrně lhůtu odvíjel od taktéž napadeného usnesení Nejvyššího soudu o dovolání. Jak je nicméně výše popsáno, dovolání nepředstavovalo procesní prostředek ochrany práva, který měl stěžovatel k dispozici, bylo totiž nepřípustné ze zákona. Proto se neuplatní ani § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, jelikož stěžovatelův mimořádný opravný prostředek nebyl odmítnut z důvodů závisejících na uvážení.

Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků zčásti podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě k tomu stanovené odmítl. Akcesorický návrh sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. června 2019


Ludvík David v. r.
předseda senátu