II.ÚS 261/2000 ze dne 27. 6. 2000
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele O. M., zastoupeného Mgr. J. S., advokátem, proti usnesení Ústavního soudu České republiky, sp.zn. III. ÚS 40/2000, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .



O d ů v o d n ě n í:

Dne 27. 4. 2000 se na Ústavní soud obrátil stěžovatel s ústavní stížností, kterou se domáhá, s odvoláním na porušení čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zrušení usnesení Ústavního soudu České republiky, sp. zn. III. ÚS 40/2000, ze dne 23. 2. 2000, kterým byla soudcem zpravodajem odmítnuta v záhlaví uvedená ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou. Ve svém návrhu uvádí stěžovatel mj. i to, že nepodává "běžný opravný prostředek", tedy odvolání, ale ústavní stížnost proti rozhodnutí Ústavního soudu, jímž byla porušena jeho základní práva.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v ustanovení § 43 odst. 3 výslovně stanoví, že podání opravného prostředku proti usnesení Ústavního soudu není přípustné. Napadené usnesení obsahovalo poučení v souladu s uvedeným ustanovením. Ústavní soud nepovažuje za rozhodující, že stěžovatel své podání označuje jako ústavní stížnost a snaží se je tak vyjmout z aplikace ustanovení § 43 odst. 3. Předmětné podání je opravným prostředkem, kterým stěžovatel napadá konkrétní rozhodnutí Ústavního soudu a domáhá se jeho opravy, tj. zrušení. Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, soudci zpravodaji proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout.


P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.





V Brně dne 27. června 2000 JUDr. Jiří Malenovský
soudce zpravodaj