II.ÚS 611/02 ze dne 5. 11. 2003
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele F. B., zastoupeného advokátem JUDr. Z. B., advokátní, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, sp. zn. 31 Ca 219/96, ze dne 2. září 1997 a proti rozhodnutí Okresního úřadu Semily, okresního pozemkového úřadu, č. 2771/96 ze dne 23. září 1996, t a k t o :


Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :


Navrhovatel se nejprve na Ústavní soud obrátil podáním nadepsaným "stížnost k Ústavnímu soudu v Brně na rozsudku č.j. 31 Ca 219/96-35-38 ze dne 02. 09. 1997 podepsaného J. H., soudcem Krajského soudu v Hradci Králové", které bylo dáno k poštovní přepravě dne 16. září 2002 a Ústavnímu soudu došlo o den později. Navrhovatel nebyl právně zastoupen. Dne 25. října 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost navrhovatele proti rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové a rozhodnutí Okresního úřadu Semily, okresního pozemkového úřadu, citovaným v záhlaví tohoto usnesení, při níž byl již navrhovatel právně zastoupen advokátem. Navrhovatel tvrdí, že obecné soudy porušily jeho ústavou zaručená práva plynoucí z Listiny základních práv a svobod a porušily i samotnou Ústavu ČR (zejm. čl. 90) a další platné předpisy ČR. Namítal zejména, že hodnocení důkazů krajským soudem je v rozporu se stanoviskem účastníků sporu, svědeckými výpověďmi a listinnými důkazy a nepokusil se zjistit, které tvrzení účastníků je pravdivé a které nikoli. Tvrdil, že soud vyložil ustanovení občanského zákona protiprávním způsobem. Namítal dále, že napadený rozsudek krajského soudu převzal až 29. srpna 2002, neboť mu do té doby nebyl nikdy řádným zákonným způsobem doručen do vlastních rukou, čímž dokazuje, že zachoval lhůtu k podání ústavní stížnosti.

Poté, co navrhovatel k výzvě Ústavního soudu odstranil vady plné moci, si Ústavní soud vyžádal u Krajského soudu v Hradci Králové spisový materiál. Z jeho obsahu Ústavní soud zjistil, že na napadeném rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, č.j. 31 Ca 219/96-35, ze dne 2. září 1997 je vyznačeno datum nabytí právní moci dne 19. září 1997. Z doručenek Ústavní soud zjistil, že odpůrci - Okresnímu úřadu Semily, okresnímu pozemkovému úřadu, byl napadený rozsudek doručen dne 10. září 1997, účastníku ad a) dne 9. září 1997, účastníku ad b) dne 12. září 1997 a účastníku ad c) dne 9. září 1997. Ve spise na č.l. 41 je dále založena neotevřená zásilka s modrým pruhem označená jako "Rozsudek 31 Ca 219/96-35" adresovaná navrhovateli. Je na ní záznam, že dne 9. září 1997 pošta učinila výzvu a dne 10. září 1997 byla zásilka uložena. Na druhé straně zásilky je učiněn záznam pošty "odmítl převzít" s otiskem podacího razítka ze dne 19. září 1997. Na č.l. 39 je v soudním spise založen záznam pošty s otiskem podacího razítka ze dne 19. září 1997 "jmenovaný odmítl převzít, píše uvnitř své vyjádření" a na č.l. 40 je založeno psacím strojem psané vyjádření "Odmítám převzít zásilku od Krajského soudu z Hradce Králové, neboť byl porušen zákon 229/91, jsou porušena základní lidská práva", atd. Vyjádření je čitelně podepsáno "B".

Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 citovaného zákona), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Zřejmě posledním prostředkem na ochranu práva navrhovatele bylo jeho odvolání proti rozhodnutí Okresního úřadu Semily, okresního pozemkového úřadu, označenému v záhlaví. Krajský soud v Hradci Králové o něm rozhodl napadeným rozsudkem ze dne 2. září 1997. Ústavní soud má za prokázané, že první pokus poštovního doručovatele o doručení rozsudku do vlastních rukou zřejmě nebyl úspěšný, proto poštovní doručovatel v souladu s tehdy účinným ustanovením § 47 odst. 2 o.s.ř. učinil dne 9. září 1997 výzvu. Nový pokus o doručení také nebyl úspěšný, proto byla písemnost dne 10. září 1997 uložena na poště. Podle ustanovení § 47 odst. 2 o.s.ř. účinného v rozhodné době, nevyzvedne-li si adresát zásilku do tří dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Je tedy zřejmé, že rozsudek byl navrhovateli doručen náhradním způsobem již uplynutím této lhůty. Pokud navíc dne 19. září 1997 navrhovatel výslovně odepřel písemnost bezdůvodně přijmout, byla písemnost zcela jistě nejpozději tento den platně doručena podle ustanovení § 50 o.s.ř. Jestliže navrhovatel podal nyní projednávaný návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti po téměř pěti letech dne 16. září 2002, nepochybně tak učinil dávno po uplynutí zákonem stanovené 60denní lhůty.

Na základě výše uvedeného Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.



V Brně dne 5. listopadu 2003

JUDr. Pavel Rychetský
soudce zpravodaj