III.ÚS 1004/21 ze dne 3. 6. 2021
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o návrhu stěžovatelky Elišky Bendlové, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. ledna 2021 č. j. 33 Cdo 3092/2020-798, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Dne 16. 4. 2021 byla Ústavnímu soudu doručena blanketní ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") a § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení Nejvyššího soudu s tvrzením, že jím bylo porušeno její právo na spravedlivý proces a rovnost účastníků řízení garantované ustanovením čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 4 a čl. 96 odst. 1 Ústavy. Stěžovatelka ve věci o 373 000 Kč, jako peněžité náhrady odpovídající prospěchu získanému z odporovatelného právního úkonu (darovací smlouvy), podala žalobu pro zmatečnost a na obnovu řízení, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti u Okresního soudu v Rakovníku sp. zn. 4 C 86/2013, dovolání stěžovatelky proti usnesení Krajského sodu v Praze ze dne 16. 7. 2020 č. j. 24 Co 122/2020-780 Nejvyšší soud odmítl dle § 243c odst. 1 věty první občanského soudního řádu. Dovolání směřovalo proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není mimořádný opravný prostředek přípustný.

2. Ústavní stížnost podala stěžovatelka sama bez zákonem stanoveného povinného právního zástupce a sdělila, že dne 23. 3. 2021 požádala Českou advokátní komoru o přidělení advokáta pro řízení před Ústavním soudem. Ústavní soud stěžovatelčině žádosti vyhověl a dne 22. 4. 2021 (č. l. 26) ji vyzval k odstranění vad a stanovil jí lhůtu 20 dnů; lhůta uplynula 24. 5. 2021. Poslední den této lhůty obdržel Ústavní soud stěžovatelčinu žádost o prodloužení lhůty (návrh na přerušení řízení) odůvodněnou tím, že Česká advokátní komora o její žádosti dosud nerozhodla a že délka lhůty není plně dostačující. K žádosti přiložila korespondenci s Českou advokátní komorou, ze které vyplývá, že stěžovatelka požádala o určení advokáta dne 23. 3. 2021. Dne 25. 5. 2021 stěžovatelka sdělila Ústavnímu soudu, že Česká advokátní komora jí zaslala rozhodnutí o neurčení advokáta, a proto zplnomocnila syna pana Jiřího Bendla, aby zajistil právní zastoupení. Téhož dne pan Jiří Bendl zaslal Ústavnímu soudu přípis, ve kterém potvrdil, že zajistí odstranění vad ústavní stížnosti jako obecný zmocněnec. Ústavní soud vyhověl žádosti stěžovatelky a prodloužil konečnou lhůtu do 31. 5. 2021 (č. l. 41), která však uplynula marně.

3. Z vlastní rozhodovací činnosti Ústavní soud zjistil, že stěžovatelka podala v uplynulých pěti letech 12 ústavních stížností a v průběhu řízení o nich byla informována o zákonných náležitostech (např. ve věci sp. zn. II. ÚS 226/17, sp. zn. I. ÚS 3098/19, II. ÚS 830/20) včetně upozornění na povinné zastoupení při podání a na nutnost, aby ústavní stížnost byla sepsána právním zástupcem. I přesto stěžovatelka v dubnu 2021 podala tři ústavní stížnosti, aniž by předepsané zákonné náležitosti respektovala.

4. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti dle zákona o Ústavním soudu, byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad ve stanovené lhůtě (§ 41 zákona o Ústavním soudu). Tato výzva mimo jiné obsahovala upozornění, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

5. Za dané situace, kdy stěžovatelka ignoruje zákonem předepsané náležitosti ústavní stížnosti, Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

V Brně dne 3. června 2021


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj