III.ÚS 2371/10 ze dne 4. 1. 2011
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. Ing. J. H. a 2. A. H., bez právního zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavnímu soudu byl dne 13. 8. 2010 faxem doručen návrh stěžovatelů označený jako ústavní stížnost proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2010 č. j. 1 As 24/2010-193 a jemu předcházejícím rozhodnutím; návrh byl doplněn dne 17. 8. 2010 originálem podaným k poštovní přepravě dne 16. 8. 2010.

Stěžovatelé nebyli při podání návrhu zastoupeni advokátem, jak to vyžaduje § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu", a jejich návrh vykazoval i další vady. Ústavní soud proto stěžovatele přípisem ze dne 13. 9. 2010 v souladu s § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu vyzval, aby ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy odstranili vady návrhu, a poučil je o následcích neodstranění vad. Výzva byla každému ze stěžovatelů řádně doručena fikcí dne 24. 9. 2010 na jimi uvedenou adresu; lhůta pro odstranění vad tedy trvala do 24. 10. 2009.

Podáním doručeným dne 26. 10. 2010 stěžovatelé požádali o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu do 30. 11. 2010, vhodněji do 31. 12. 2010 nebo do konečného vyřízení jejich žádosti o poskytnutí právní pomoci Českou advokátní komorou. Uvedli, že s ohledem na jejich poměry nemohou zaplatit advokáta, proto jsou nuceni žádat o poskytnutí právní pomoci Českou advokátní komoru.

Ústavní soud přípisem ze dne 26. 10. 2010 prodloužil stěžovatelům lhůtu pro odstranění vad návrhu do 31. 12. 2010. Přípis byl stěžovatelům řádně doručen fikcí dne 8. 11. 2010 na jimi uvedenou adresu.

Podáním doručeným dne 30. 12. 2010 stěžovatelé požádali o další prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu do 31. 1. 2011, lépe do 28. 2. 2011 nebo do konečného vyřízení jejich žádosti o poskytnutí právní pomoci Českou advokátní komorou. Znovu uvedli, že s ohledem na jejich současné poměry nemohou advokáta zaplatit, proto jsou nuceni žádat Českou advokátní komoru o poskytnutí právní pomoci. Nově uvedli, že v jejich rodině došlo k úmrtí a situace se jim dále zkomplikovala závažným stavem jednoho člena rodiny, vedle toho měli neodkladné pracovní povinnosti v provozovně v souvislosti s koncem roku 2010; vše jiné proto "šlo stranou".

Podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce usnesením návrh odmítne, neodstranil-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

Protože stěžovatelé přes řádnou výzvu a poučení Ústavního soudu neodstranili ve stanovené lhůtě ani ve lhůtě prodloužené vady návrhu, postupoval Ústavní soud v souladu s § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh stěžovatelů odmítl.

Pokud stěžovatelé poukazovali v žádostech o prodloužení lhůty opakovaně na jejich tíživou finanční situaci s tím, že jsou nuceni o advokáta požádat Českou advokátní komoru, jedná se o tvrzení, které nebylo Ústavnímu soudu nijak doloženo. Není zřejmé, zda stěžovatelé ve věci odstranění vady absence advokáta a dalších vad návrhu vůbec činí nějaké úkony. Nevyplývá, zda stěžovatelé žádost České advokátní komoře již podali. Z obou žádostí stěžovatelů o prodloužení lhůty spíše plyne, že žádost teprve hodlají podat. Tomu nasvědčuje jak slovní vyjádření v obou jejich žádostech o prodloužení lhůty ("jsou nuceni žádat"), tak jejich nová argumentace v druhé žádosti o prodloužení lhůty, neboť rodinná situace stěžovatelů by neměla žádný vliv na průběh samotného vyřizování jejich žádosti Českou advokátní komorou. Stěžovatelé Ústavnímu soudu ani nepředložili kopii takové žádosti adresované České advokátní komoře. Ústavní soud má přitom za to, že od 24. 9. 2010 dosud (tři měsíce) uplynula lhůta zcela dostatečná k tomu, aby stěžovatelé měli prostor pro jeden úkon - podání žádosti České advokátní komoře o určení advokáta; tento úkon by následně mohli Ústavnímu soudu doložit. Z druhé žádosti stěžovatelů o prodloužení lhůty pak vyplývá, že dostatečná část fakticky Ústavním soudem poskytnuté doby pro odstranění vad zajisté nebyla zatěžkána úmrtím v rodině ani pracovními povinnostmi v rámci konce roku 2010 (i zde se přitom jedná o nedoložená tvrzení stěžovatelů, když navíc pracovní vypětí v rámci konce roku nestíhá zajisté pouze stěžovatele). Ústavní soud je nucen připomenout zásadu "bdělým náleží práva" a zásadu "projednání věci bez zbytečných průtahů" (čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod). Stěžovatelé navzdory tomu zvolili přístup, kdy na pouhé odstranění vad návrhu (resp. spíše jen podání žádosti České advokátní komoře a rozhodnutí o této jejich žádosti) žádají lhůtu celých 5 měsíců (nepočítaje v to navíc lhůtu uplynuvší od doručení posledního rozhodnutí ve věci do podání jejich návrhu Ústavnímu soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. ledna 2011

Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu