III.ÚS 3283/15 ze dne 21. 1. 2016
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl dne 21. ledna 2016 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu stěžovatele Ing. Václava Simmera, bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy, ze dne 1. 9. 2015 č. j. OD 620/15-3/67.1/15217/NL a proti rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru správního, oddělení přestupků ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 2605/2014/SPR/OPŘ/960-Dpř/Ch a sp. zn. 2610/2014/SPR/OPŘ/974-Dpř/Ch, č. j. 37871/2015, za účasti Krajského úřadu Libereckého kraje a Magistrátu města Jablonec nad Nisou, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Návrhem ze dne 4. 11. 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 19. 11. 2015, stěžovatel navrhl, aby Ústavní soud nálezem zrušil 1/ v záhlaví uvedené rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje, odboru dopravy (dále jen "odvolací správní orgán"), 2/ v záhlaví uvedené rozhodnutí Magistrátu města Jablonec nad Nisou, odboru správního, oddělení přestupků (dále jen "správní orgán") ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 2605/2014/SPR/OPŘ/960-Dpř/Ch a sp. zn. 2610/2014/SPR/OPŘ/974-Dpř/Ch č. j. 37871/2015, ve výroku o zastavení řízení ve vztahu k obviněné Petře Hurtlové, a aby 3/ nejvyššímu státnímu zástupci uložil meritorně se zabývat a vypořádat s obsahem podání stěžovatele ze dne 2. (23.) 3. 2015.

Uvedeným rozhodnutím odvolacího správního orgánu ze dne 1. 9. 2015 č. j. OD 620/15-3/67.1/15217/NL bylo odvolání stěžovatele proti rozhodnutí správního orgánu ze dne 29. 4. 2015 sp. zn. 2605/2014/SPR/OPŘ/960-Dpř/Ch a sp. zn. 2610/2014/SPR/OPŘ/974-Dpř/Ch, č. j. 37871/2015 zamítnuto jako nepřípustné s odůvodněním, že stěžovatel ve svém odvolání napadl výrok rozhodnutí, týkající se přestupku Petry Hutlové, ačkoliv podle ustanovení § 81 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, se proti rozhodnutí o přestupku může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku.

II.

Vzhledem k tomu, že podání neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti, byl stěžovatel dopisem ze dne 24. 11. 2015 č. j. III. ÚS 3283/15-5 (doručení fikcí vykázáno dne 7. 12. 2015) vyzván k odstranění vad spočívajících zejména v nedostatku právního zastoupení stěžovatele advokátem v řízení před Ústavním soudem; byla mu stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.

Podáním ze dne 31. 12. 2015, doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 1. 2016, stěžovatel požádal o prodloužení lhůty k odstranění vad návrhu s odůvodněním, že jeho žádost o určení advokáta byla Českou advokátní komorou odmítnuta a že v nejbližších dnech proti tomuto rozhodnutí podá žalobu, a navrhl, aby Ústavní soud řízení o ústavní stížnosti přerušil do rozhodnutí soudu o jeho správní žalobě.

S ohledem na skutečnost, že i po případném odstranění vytýkaných vad návrhu by ústavní stížnost stěžovatele musela být odmítnuta soudcem zpravodajem podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný návrh pro nevyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva ve smyslu § 75 odst. 1 citovaného zákona, v tomto případě pro nevyčerpání prostředků poskytovaných v systému správního soudnictví, Ústavní soud nepovažoval za potřebné na odstranění vytýkaných vad i nadále trvat, a proto návrhu na prodloužení lhůty k jejich odstranění nevyhověl.

Ústavní soud je tudíž nucen konstatovat, že přes výzvu a poučení mu stěžovatel do dnešního dne nezaslal řádný návrh a plnou moc pro advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem, přičemž lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. ledna 2016


Jan Musil v. r.
soudce zpravodaj