III.ÚS 776/02 ze dne 26. 2. 2003
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud ČR rozhodl ve věci návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatele R. M., zastoupeného Mgr. M. G., advokátkou, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. 23 C 128/2002-12, ze dne 28. 11. 2002,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Stěžovatel podal dne 19. 12. 2002 návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti (dále jen "návrh"), který byl doručen Ústavnímu soudu dne 20. 12. 2002. Návrh směřoval proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. 23 C 128/2002-12, ze dne 28. 11. 2002, jímž byl zamítnut návrh navrhovatele Sdružení politického hnutí N. a n. kandidátů - R. M. dětem o neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Opavy. Napadeným rozhodnutím byla podle názoru stěžovatele porušena jeho základní práva zakotvená v čl. 21 odst. 1, 3 a 4, čl. 22 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

K posouzení návrhu si Ústavní soud vyžádal spis, sp. zn. 23 C 128/2002, vedený u Krajského soudu v Ostravě a vyjádření označeného soudu. Z předmětného spisu vyplynulo, že se žalobou o určení neplatnosti voleb do zastupitelstva Města Opavy se obrátil subjekt označený jako Sdružení politického hnutí N. a n. kandidátů - R. M. dětem, tento subjekt byl také po celou dobu řízení účastníkem tohoto řízení a shora označeným rozhodnutím obecného soudu byla také žaloba zamítnuta. Na stejnou skutečnost poukázal ve svém vyjádření i Krajský soud v Ostravě, který uvedl, že účastníkem řízení, jež bylo ukončeno napadeným usnesením, bylo v souladu s ustanovením § 200 l odst. 2 větou prvou občanského soudního řádu (dále jen "o.s.ř.") Sdružení politického hnutí N. a n. kandidátů - R. M. dětem (dále jen "volební strana") a Město Opava. Obecný soud dále uvedl, že s ohledem na tuto skutečnost se domnívá, že stěžovatel R. M. není osobou oprávněnou podat ústavní stížnost v této věci. Stěžovatel není volební stranou (je, jak sám uvedl, její členem) a stížnost nepodával ani jako osoba oprávněná jménem této volební strany jednat. Obecný soud proto navrhoval, aby ústavní stížnost byla odmítnuta.

Dříve než se Ústavní soud může zabývat zkoumáním merita ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) citovaného zákona je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Jak je uvedeno výše, účastníkem řízení, v němž bylo vydáno usnesení Krajského soudu v Ostravě, č.j. 23 C 128/2002-12, ze dne 28. 11. 2002, napadené předmětnou ústavní stížností, byla volební strana a Město Opava, nikoliv stěžovatel. Vzhledem k této skutečnosti, která zcela nevyvratitelně vyplývá ze spisu, sp. zn. 23 C 128/2002, není stěžovatel osobou oprávněnou podat ústavní stížnost do uvedeného rozhodnutí obecného soudu.

Vzhledem k výše uvedenému nezbylo Ústavnímu soudu než návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.


P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. února 2003