III.ÚS 78/95 ze dne 26. 4. 1995
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
III. ÚS 78/95
ČESKÁ REPUBLIKA
USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud České republiky rozhodl ve věci navrhovatele Ing. J.D., zastoupeného advokátem JUDr. A.P.,
t akt o
Návrh se o d m í t á. O d ů v o d n ě n í :

Přípisem ze dne 11.4.1995, který Ústavní soud obdržel dne 12.4.1995 se obrátil navrhovatel na Ústavní soud s návrhem na zrušení přílohy vládního nařízení č. 174/1991 Sb., kterým se provádí zákon o mimosoudních rehabilitacích. Ve svém návrhu uvedl, že tato příloha je v rozporu se zákonem č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, zejména jeho § 4. Uvádí, že nesoulad zákona s vládním nařízením nelze odstranit soudní cestou v rámci jím uplatněného nároku, kdy je nucen respektovat pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze.

V uvedených souvislostech nutno uvést, že zmíněný rozsudek Vrchního soudu v Praze 3 Cao 171/94, ze dne 5.8.1994, kterým byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 6.5.1994, č.j. 27 Ca 298/92-31, nebyl navrhovatelem napaden.

Podle § 64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je oprávněn mimo jiné podat návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy i ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek

2 - III. ÚS 78/95

uvedených v § 74 tohoto zákona. Právě podle § 74 zákona č. 182/1993 Sb. může být podán návrh na zrušení i jiného právního předpisu a nebo jeho jednotlivého ustanovení pouze spolu s ústavní stížností. V daném případě se tak nestalo, když navrhovatel nenapadá podanou stížností jakékoliv pravomocné rozhodnutí, opatření nebo zásah orgánu veřejné moci, kterým bylo porušeno jeho základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č1. 10 Ústavy (§ 72 odst. 1 písm. a) cit. zákona) a brojí přímo proti zmíněné příloze č. 2 nařízení vlády ČR č. 174/1991 Sb.

Za dané situace nelze dovodit navrhovatelovu aktivní legitimaci ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/1993 Sb. odmítnout, neboť jde o návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.


P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.
V Brně dne 26. dubna 1995


JUDr.Vladimír JURKA
soudce Ústavního soudu