Ústavní soud rozhodl dne 18. července 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Vladimíra Sládečka a soudců Jaromíra Jirsy a Jana Musila (soudce zpravodaje) ve věci společné ústavní stížnosti stěžovatelů Zdeňky Bačové a ostatních 22 stěžovatelů, všichni zastoupeni Mgr. Pavlínou Řehovou, advokátkou se sídlem ve Zlíně, Zarámí 4077, proti poskytnutí osobních informací o platech stěžovatelů přípisem statutárního města Zlín, se sídlem Zlín, nám. Míru 12, ze dne 26. 2. 2016, na základě žádosti dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, o návrhu 20 níže uvedených navrhovatelů zastoupených prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem se sídlem v Praze 2, Botičská 4, na přiznání postavení vedlejších účastníků řízení, takto:
1. Ing. Milanovi Zemaníkovi
2. Ing. Monice Zemanové
3. Mgr. Ing. Jaroslavu Pikalovi
4. Ing. Lubošovi Trojnovi
5. JUDr. Simoně Hejnové
6. Bc. Janu Jelínkovi,
7. Ing. Stanislavu Dostálovi
8. Ing. Františkovi Končelovi
9. Mgr. Ing. Jindřichu Šimákovi
10. RNDr. Zuzaně Kadlecové
11. Ing. Jaroslavě Kusznirukové
12. Ing. Zdeňce Švehlové
13. Ing. Jindřichovi Fraňkovi
14. Ing. Květoslavě Milerové
15. Ing. Petrovi Severovi
16. Ing. Petře Lafkové
17. Ing. Ivě Johnové
18. Ing. Štěpánovi Haraštovi
19. Mgr. Radkovi Spálovi
20. Ing. Martině Škařupové
se nepřiznává postavení vedlejších účastníků řízení.
Odůvodnění:
Podáním ze dne 29. 6. 2017 požádali shora uvedené osoby (dále jen „navrhovatelé“), prostřednictvím svého právního zástupce prof. JUDr. Aleše Gerlocha, CSc., Ústavní soud o to, aby jim podle § 76 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), přiznal postavení vedlejšího účastníka řízení s tím, že na výsledku řízení mají právní zájem. Navrhovatelé jako zaměstnanci Krajského úřadu Ústeckého kraje jsou účastníky řízení o správní žalobě, vedeného Krajským soudem v Ústí nad Labem pod sp. zn. 15 A 202/2016, navazujícího na žádost Vojtěcha Blažka o sdělení informací o jejich mzdových poměrech, které bylo přerušeno usnesením jmenovaného soudu ze dne 7. 6. 2017 č. j. 15 A 202/2016-44 do pravomocného skončení řízení o ústavní stížnosti vedeného před Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1378/16.
V podání navrhovatelé dále uvedli, že nesouhlasí s dosavadní nepřiměřeně vstřícnou judikaturou Nejvyššího správního soudu ve prospěch práva na získání takových informací, a že v pozici vedlejšího účastníka chtějí podporovat argumentaci, že poskytování informací o mzdových poměrech ve veřejné sféře je nepřípustným zásahem do práva na ochranu soukromí.
Dle § 76 odst. 3 zákona o Ústavním soudu může tento soud přiznat postavení vedlejšího účastníka i jiným osobám, které prokáží právní zájem na výsledku řízení. „O právní zájem jde zpravidla tehdy, jestliže rozhodnutí ve věci bude (ve svých důsledcích) dotčeno právní postavení vedlejšího účastníka (jeho práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva).“ (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z., a kol.: Občanský soudní řád, Komentář, I. díl, 7. vydání, C. H. Beck, s. 410).
Navrhovatelé naplnění podmínky "právního zájmu na výsledku řízení" ve své žádosti odůvodnili v podstatě jen tím, že Ústavní soud posuzuje právní otázky, které bude Krajský soud v Ústí nad Labem nucen řešit i v jeho věci. Z toho je ale patrno, že „výsledek řízení“ v nyní posuzované věci nemá - jako takový - pro navrhovatele význam; podstatné pro ně je (pouze) to, jaký právní názor Ústavní soud zaujme, aby jím eventuálně mohl argumentovat ve své dosud neskončené právní věci (srov. obdobně usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 9. 2010 sp. zn. III. ÚS 449/06, resp. usnesení ze dne 16. 2. 2016 sp. zn. Pl.
Ustanovení § 73 odst. 3 zákona o Ústavním soudu nelze vykládat natolik extenzivním způsobem, aby ve svém důsledku obecně umožňovalo vedlejší účastenství v řízení o ústavních stížnostech všech účastníků řízení u ostatních soudů v jakýchkoliv dosud neskončených sporech se srovnatelným předmětem řízení.
Ústavní soud tak dospěl k závěru, že navrhovatelé neprokázali právní zájem na výsledku řízení, tj. že by rozhodnutí Ústavního soudu mohlo mít konkrétní dopady do jejich práv (právních poměrů).
Výše uvedené však nebrání právnímu zástupci navrhovatelů, aby se jako amicus curiae vyjádřil k ústavní stížnosti projednávané ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 1378/16, a za tím účelem se mu zasílá její kopie.
Na základě výše uvedeného Ústavní soud podle ustanovení § 76 odst. 3 ve spojení s ustanovením § 54 odst. 1 zákona o Ústavním soudu rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. července 2017
Vladimír Sládeček v. r.
předseda senátu Ústavního soudu
|
|