IV.ÚS 1677/16 ze dne 28. 6. 2016
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců, Jaroslava Fenyka, Josefa Fialy, Jaromíra Jirsy, Tomáše Lichovníka, Jana Musila, Vladimíra Sládečka, Radovana Suchánka, Kateřiny Šimáčkové, Vojtěcha Šimíčka, Milady Tomkové, Davida Uhlíře a Jiřího Zemánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1. K. J., t. č. ve Věznici ve Světlé nad Sázavou, zastoupené JUDr. Tomášem Rybářem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Václavské náměstí 1601/47, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1677/16, 2. J. M, zastoupené Mgr. Bohuslavem Baudyšem, advokátem se sídlem v Praze 19, Semilská 927/52b, vedené pod sp. zn. III. ÚS 1708/16, 3. R. H., zastoupeného JUDr. Tomášem Sokolem, advokátem se sídlem v Praze 2, Sokolská 60, vedené pod sp. zn. III. ÚS 1715/16, a 4. R. Š., t. č. ve Vazební věznici v Hradci Králové, zastoupeného JUDr. Matoušem Jírou, advokátem se sídlem v Praze 1, 28. října 1001/3, vedené pod sp. zn. III. ÚS 1722/16, všechny směřující proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. února 2016, č. j. 7 Tdo 1257/2015-244, a proti rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 19. února 2015, sp. zn. 4 To 69/2014, a Městského soudu v Praze ze dne 25. března 2014, č. j. 43 T 17/2006-12931, takto:

Ústavní stížnosti vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1677/16, sp. zn. III. ÚS 1708/16, sp. zn. III. ÚS 1715/16 a sp. zn. III. ÚS 1722/16, se spojují ke společnému řízení a nadále budou vedeny pod sp. zn. IV. ÚS 1677/16.

Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel ve výroku uvedené ústavní stížnosti, jimiž se stěžovatelé domáhají zrušení shodných, v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů.

Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s ustanovením § 112 odst. 1 o. s. ř., může Ústavní soud spojit ke společnému projednání věci, které u něho byly zahájeny a skutkově spolu souvisejí, nebo se týkají týchž účastníků.

Uvedené ústavní stížnosti směřují shodně proti rozhodnutím, kterými byli stěžovatelé shledáni vinnými ze spáchání trestného činu podvodu podle § 209 trestního zákoníku a (či) trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti podle § 252a trestního zákona; stěžovatelé podali ústavní stížnost samostatně v rozmezí čtyř dnů.

Ústavní soud na základě uvedeného dospěl k závěru, že věci spolu skutkově úzce souvisí ve smyslu citovaného ustanovení § 112 odst. 1 o. s. ř. (ve spojení s ustanovením § 63 zákona o Ústavním soudu) a rozhodl, jak je ve výroku uvedeno.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2016


Pavel Rychetský v. r.
předseda Ústavního soudu