IV.ÚS 1891/19 ze dne 13. 2. 2020
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Jiřího Zemánka a soudců Radovana Suchánka a Vojtěcha Šimíčka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Hany Hronové, zastoupené Mgr. Janem Hrudkou, advokátem, sídlem náměstí Starosty Pavla 5, Kladno, proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. srpna 2017 č. j. 17 Co 81/2017-159 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30. listopadu 2016 č. j. 20 C 80/2014-116, za účasti Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 2, jako účastníků řízení, a České republiky - Ministerstva spravedlnosti, sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2 - Nové Město, jako vedlejší účastnice řízení, takto:

Soudce Jaromír Jirsa je vyloučen z projednání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. IV. ÚS 1891/19.

Odůvodnění

1. Soudce Jaromír Jirsa byl podle rozvrhu práce Ústavního soudu na období od 1. Ledna 2020, č. Org. 01-20, určen k rozhodování o ústavní stížnosti sp. zn. IV. ÚS 1891/19 proti rozhodnutím obecných soudů o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, kterou stěžovatelka utrpěla v důsledku nepřiměřené délky řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Soudce Jaromír Jirsa přípisem ze dne 11. 2. 2020 předložil III. senátu otázku svého vyloučení z projednání a rozhodování v uvedené věci, jelikož v minulosti jako soudce Obvodního soudu pro Prahu 1 v předmětné věci rozhodoval a dne 18. 6. 2002 vynesl rozsudek pod sp. zn. 17 C 32/95.

2. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je soudce vyloučen, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, resp. podle § 36 odst. 2 téhož zákona byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání.

3. Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 36 zákona o Ústavním soudu představuje výjimku z ústavní zásady, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci; příslušnost soudu i soudce stanoví zákon [srov. čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")]. Nezávislý a nestranný soudce je klíčovou součástí práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny. Nestrannost soudce je třeba posuzovat jak ze subjektivního, tak z objektivního hlediska, přičemž subjektivní kritérium vypovídá o osobním přesvědčení soudce v daném případě, objektivní naproti tomu o tom, že soudce skýtá dostatečné záruky vylučující v tomto ohledu oprávněné pochybnosti.

4. Na základě výše uvedené argumentace proto III. senát Ústavního soudu, určený podle § 10 rozvrhu práce pro rozhodnutí o vyloučení soudce IV. senátu ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, dospěl k závěru, že v daném případě existuje důvod podle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu k vyloučení soudce Jaromíra Jirsy z projednání a rozhodování věci sp. zn. IV. ÚS 1891/19 pro jeho poměr k věci, který je dán jeho někdejším podílem na rozhodování o předmětné věci u nalézacího soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. února 2020


Jiří Zemánek v. r.
předseda senátu