IV.ÚS 237/09 ze dne 28. 5. 2009
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, o ústavní stížnosti stěžovatele M. M., právně zastoupeného JUDr. Otto Mrňavým, advokátem, se sídlem Tachovské nám. 649/3, 130 00 Praha 3, proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 25 Nc 561/2008 ze dne 5. listopadu 2008, za účasti Krajského soudu v Praze, jako účastníka řízení, a D. M., jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

1. Návrhem podaným k poštovní přepravě ve lhůtě stanovené ustanovením § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, brojil stěžovatel proti usnesení Krajského soudu v Praze sp. zn. 25 Nc 561/2008 ze dne 5. listopadu 2008, kterým bylo konstatováno, že soudkyně Okresního soudu v Nymburce JUDr. Marie Havránková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí v řízení ve věci sp. zn. 6 C 1389/2004 vedeném u Okresního soudu v Nymburce.

2. Protože návrh nesplňoval formální náležitosti požadované ustanovením § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, byl stěžovatel vyzván k odstranění vytýkané vady, přičemž ten ve lhůtě k tomu určené výzvy uposlechl a vadu odstranil.

II.

3. Ústavní stížnost je nepřípustná.

4. Ústavní stížnost lze přijmout ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

5. V posuzované věci stěžovatel podal námitku podjatosti jmenované soudkyně, a to v rámci řízení před soudem prvního stupně, o kteréžto bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 16 odst. 1 zákona č. 99/1963, občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "o. s. ř."), přičemž ústavní stížností napadeným usnesením nebylo námitce stěžovatele vyhověno.

6. Podle ustanovení § 16b o. s. ř. je usnesení nadřízeného soudu vydané podle § 16 odst. 1 a 2 závazné pro soud a pro účastníky řízení; ustanovení § 205 odst. 2 písm. a), § 219a odst. 1 písm. a), § 229 odst. 1 písm. e) a § 242 odst. 3 věta druhá tím nejsou dotčena.

7. V rovině jednoduchého práva je tak zcela evidentní a nepřehlédnutelné, že námitka podjatosti soudkyně může být znovu uplatněna, a to nejen v rámci odvolacího řízení, ale i v řízení o mimořádných opravných prostředcích, tj. o žalobě pro zmatečnost a o dovolání.

8. Nevyužitím alespoň řádných procesních opravných prostředků k ochraně práva, které zákon stěžovateli poskytuje, je dána předčasnost návrhu.

9. Podle ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. Ústavní soud neodmítne přijetí ústavní stížnosti, i když nebyly vyčerpány všechny procesní prostředky k ochraně práva, jestliže stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele a byla podána do jednoho roku ode dne, kdy ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti, došlo.

10. Ústavní soud je přesvědčen, že v souzeném případě není s ústavní stížností spojen tak silný a významný veřejný zájem, jenž by ospravedlňoval neodmítnout nepřípustný návrh: opačný postup by měl sledovat zejména ten účel, aby řešení otázky ústavní stížností nastolené dopadlo na širší okruh případů se znaky patřičné obecnosti, opakovatelnosti a neomezenosti konkrétním řízením; k takovému závěru však Ústavní soud nedošel.

11. Protože návrh nevyhověl podmínkám stanoveným v § 72 odst. 3 a 6, jakož i § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, rozhodl o něm tak, jak ve výroku uvedeno [§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu].

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V Brně dne 28. května 2009


Pavel Rychetský v. r.
soudce zpravodaj