IV.ÚS 747/02 ze dne 19. 3. 2003
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
IV. ÚS 747/02












Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. K. M., zastoupeného Mgr. L. S., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2002, čj. 9 Co 80/2002-107,
takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 6. 12. 2002 se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 7. 2002, čj. 9 Co 80/2002-107, kterým byl potvrzen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku - Místku ze dne 7. 11. 2001, čj. 19 C 50/2000-49, jímž byl zamítnut návrh stěžovatele na přechod vlastnického práva ke specifikovaným nemovitostem v k.ú. P.

Stěžovatel tvrdí, že napadeným rozhodnutím bylo porušeno jeho ústavně zaručené základní právo na spravedlivý proces, zakotvené v čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel byl vyzván k odstranění vad návrhu, což učinil ke dni 12. 2. 2003. K žádosti Ústavního soudu ze dne 18. 2. 2003 o postoupení spisu 19 C 50/2000 Okresní soud ve Frýdku - Místku dopisem doručeným Ústavnímu soudu dne 3. 3. 2003 sdělil, že ve věci probíhá dovolací řízení na základě dovolání žalobce a spis je zasílán Nejvyššímu soudu ČR k rozhodnutí o podaném dovolání.

Na základě zjištěných skutečností Ústavní soud konstatuje, že souběžně s ústavní stížností bylo podáno dovolání. K této problematice plénum Ústavního soudu, s ohledem na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva ze dne 12. listopadu 2002 ve věci stížnosti č. 46129/99 a č. 47273/99, přijalo závěr, který byl publikován jako sdělení Ústavního soudu č. 32/2003 Sb., dle něhož v případě podání mimořádného opravného prostředku a souběžně podané ústavní stížnosti, je třeba na tuto hledět jako na nepřípustnou, a to až do rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Běh zákonné lhůty k podání ústavní stížnosti, ve smyslu ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993, o Ústavním soudu, počne běžet teprve dnem doručení rozhodnutí o opravném prostředku, a to bez ohledu na způsob rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Lhůta bude považována za zachovanou i ve vztahu k předchozímu pravomocnému rozhodnutí. Uvedený postup Ústavního soudu se však nevztahuje na obnovu řízení. Tento závěr byl publikován jako Sdělení Ústavního soudu ČR pod č. 32/2003 Sb.

Na základě výše uvedených závěrů proto soudce zpravodaj dospěl k názoru, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů. Proto ji podle § 43 odst. 1 písm. e) cit. zákona odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. března 2003





JUDr. Pavel Varvařovský
soudce zpravodaj