IV.ÚS 3093/15 ze dne 26. 11. 2015
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl dne 26. listopadu 2015 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Jana Filipa a Vladimíra Kůrky ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Jiřího Kabourka, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 11. 8. 2015 č. j. 2 Ko 34/2015-10386 vedené v řízení před Ústavním soudem pod sp. zn. IV. ÚS 3093/15, takto:

Soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednání a rozhodování věci, vedené pod sp. zn. IV. ÚS 3093/15.

Odůvodnění:

I.

Stěžovatel ve svém podání, doručeném Ústavnímu soudu dne 12. 11. 2015, vznesl námitku podjatosti soudce Jaromíra Jirsy, který ve věci jím podané ústavní stížnosti bude rozhodovat jako soudce zpravodaj a člen IV. senátu Ústavního soudu České republiky.

Uvedl - stručně shrnuto - že soudce Jaromír Jirsa, který dříve působil jako místopředseda Městského soudu v Praze, je prý "... v plné míře sám odpovědný za nezákonnost a zbytečné průtahy v konkursním řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 52 K 92/97, jakož i v řízení s tímto konkursem souvisejícím....tento soudce má vůči mé osobě zjevně nepřátelský poměr..." neboť si prý "...z pozice místopředsedy Městského soudu v Praze objednal v souvislosti s předmětným konkursním řízením mé odsouzení za údajný trestný čin pohrdání soudem...".

II.

Ke vzneseným námitkám se soudce Jaromír Jirsa dne 18. 11. 2015 písemně vyjádřil. Prohlásil, že se necítí být podjatým; k věci samé, ani k osobě stěžovatele nemá žádný vztah, v řízeních, jichž byl pan Jiří Kabourek u obecných soudů účastníkem, jako soudce nepůsobil.

Soudce Jaromír Jirsa ve svém vyjádření dále uvedl, že pana Jiřího Kabourka zná toliko jako častého stěžovatele, poukazujícího na údajně vadný postup soudů, jemuž jako místopředseda Městského soudu v Praze odpovídal na jeho častá písemná podání.

III.

Třetí senát Ústavního soudu, rozhodující podle rozvrhu práce Ústavního soudu o námitkách podjatosti vznesených proti soudcům čtvrtého senátu, neshledal žádné podmínky pro použití ust. § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu je soudce Ústavního soudu vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti, nebo jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Třetí senát Ústavního soudu vzal v úvahu námitky stěžovatele, obsah spisu sp. zn. IV. ÚS 3093/15, jakož i vyjádření soudce Jaromíra Jirsy, a dospěl k závěru, že za daného skutkového a právního stavu nemohou vzniknout žádné pochybnosti o nepodjatosti tohoto soudce. Takové pochybnosti v dané věci by mohly být založeny toliko osobním vztahem konkrétního soudce k určitým osobám zúčastněným na řízení nebo k věci samotné nebo by musely vyplývat z osobního podílu soudce na vydání rozhodnutí, napadených ústavní stížností. Žádné takové skutečnosti však v dané věci zjištěny nebyly.

Toliko ta skutečnost, že Jaromír Jirsa se jako místopředseda Městského soudu v Praze podílel na výkonu státní správy soudů tím, že ve smyslu ust. § 164 a násl. zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), vyřizoval stížnosti pana Jiřího Kabourka, nemůže založit pochybnosti o nepodjatosti soudce Jaromíra Jirsy při jeho rozhodování na Ústavním soudu. Námitky vznesené stěžovatelem jsou nekonkrétní a spekulativní a nelze z nich dovodit žádný vztah k nyní projednávané věci.

Protože nejsou naplněny podmínky pro vyloučení z projednání a rozhodování věci dle § 36 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu, bylo rozhodnuto, že soudce Jaromír Jirsa není vyloučen z projednávání a rozhodování věci.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. listopadu 2015

Jan Musil v. r.
předseda III. senátu Ústavního soudu