Pl.ÚS 16/95 ze dne 26. 7. 1995
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud České republiky rozhodl soudcem zpravodajem v právní věci části návrhu skupiny poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, zastoupených poslancem Markem Bendou, č. 83, za účasti Parlamentu České republiky, o podání ze dne 31. května 1995, došlém Ústavnímu soudu dne 2. června 1995, v části požadující zrušení ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území", mimo ústní jednání, takto:

Návrh se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dne 19.12.1994 obdržel Ústavní soud ČR ústavní stížnost stěžovatele ing. W. M. proti rozhodnutí Pozemkového úřadu Okresního úřadu Plzeň-sever ze dne 28.4.1994, č.j. PÚ-3457/92. Ústavní stížnost byla spojena s návrhem na zrušení:

a) ustanovení § 4 odst. 1 a 2 a 13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a 'mají trvalý pobyt na jejím území "

b) ustanovení § 13 odst. 1 téhož zákona, pokud stanoví přesné lhůty k uplatnění nároků.

II. senát Ústavního soudu došel k závěru, že navrhovatel splňuje podmínky ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu a usnesením, sp. zn. II. ÚS 193/94-8, ze dne 22. února 1995; řízení přerušil a návrh na zrušení předmětných ustanovení postoupil plénu Ústavního soudu k rozhodnutí podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy ČR pouze v části týkající se návrhu na zrušení podmínky trvalého pobytu v ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb. Svým doplňujícím usnesením, sp. zn.II. ÚS 193/94-18, ze dne 15. června 1995 postoupil k rozhodnutí pléna Ústavního soudu i zbývající část návrhu požadující zrušení ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Dne 15. června 1995 svým usnesením, sp. zn. Pl. ÚS 8/95-19, soudce zpravodaj odmítl část návrhu požadující zrušení ustanovení § 13 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.


V době, kdy již bylo zahájeno řízení ve věci Pl. 8/95, obdržel dne 2. června 1995 Ústavní soud návrh skupiny 62 poslanců Parlamentu České republiky na zrušení:

a) ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé. věty za. čárkou ve slovech "který má trvalý
pobyt na jejím území",
b) ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území",
c) ustanovení 5 6 odst. 2 téhož zákona ve slovech "kteří mají trvalý pobyt na území České
a Slovenské Federativní Republiky",
d) ustanovení § 7 odst. 2 téhož zákona ve slovech "trvale žijící na území České republiky",
e) věty druhé § 8 odst. 1 téhož zákona znějící
"Návrh zákona musí být uplatněn do 31. prosince 1992 nebo do šesti měsíců od právní moci rozhodnutí pozemkového úřadu o vydání nemovitostí, jinak právo zanikne.",
f) ustanovení § 13 odst. 1 téhož zákona,
g) ustanovení § 13 odst. 2 téhož zákona ve slovech "uplatněné ve lhůtě uvedené v odstavci 1" a ve slovech "ode dne skončení lhůty uvedené v
odstavci 111,
h) ustanovení § 22 odst. 6 téhož zákona ve slovech "od účinnosti tohoto zákona",
i) ustanovení § 22 odst. 8 téhož zákona ve slovech "ve lhůtě do konce roku 1993",
j) ustanovení § 26 odst. 2 téhož zákona ve slovech "od účinnosti tohoto zákona",
k) ustanovení čl. II zákona č. 183/1993 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon č. 229/1991 Sb.
e) ustanovení § 2 odst. 1 zákona ČNR č. 243/1992 Sb., kterým se upravují některé otázky související se zákonem č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění zákona č. 93/1992 Sb., ve slovech"trvale žijící na území České republiky",
f) v ustanovení § 2 odst. 2 téhož zákona ČNR ve slovech "a trvale žijí v České republice".

Dne 20. června 1995 se na Ústavní soud obrátil navrhovatel ing. M. ve věci Pl. ÚS 8/95 s podáním, ve kterém bere zpět svůj návrh na přezkoumání ústavnosti výše uvedených ustanovení zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Navrhovatel ve svém podání uvádí, že se dověděl o podání návrhu 62 poslanců Poslanecké sněmovny na přezkoumání ústavnosti zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Tento návrh je podle jeho tvrzení širší než jeho a proto, aby projednání návrhu skupiny poslanců nebránila překážka věci zahájené, netrvá na projednání svého návrhu. Navrhuje, aby Ústavní soud zastavil řízení co do návrhu na zrušení ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, část prvé věty za čárkou ve slovech "který má trvalý pobyt na jejím území" a ustanovení § 4 odst. 2 téhož zákona ve slovech "a mají trvalý pobyt na jejím území". Tento návrh na zpětvzetí návrhu však Ústavní soud svým plenárním usnesením, č.j. Pl ÚS 8/95-23, ze dne 12. července 1995 nepřipustil.

Vzhledem k tomu, že v době podání návrhu skupiny poslanců v části týkající se návrhu na zrušení výše označených částí ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, již Ústavní soud jednal ve věci označené jako Pl. ÚS 8/95 o ústavnosti stejně označených částí těchto ustanovení, vznikla pro další postup řízení ve věci části návrhu skupiny poslanců označené jako Pl. ÚS 16/95 překážka litispendence. Takovýto návrh je proto ve smyslu ustanovení § 35 odst. 2 zákona o Ústavním soudu nepřípustný. Současně však ve smyslu téhož ustanovení platí, že skupina poslanců zastoupená poslancem Markem Bendou má právo účastnit se nadále řízení ve věci ústavnosti výše označených částí ustanovení § 4 odst. 1 a 2 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jako vedlejší účastník.

Podle § 43 odst. 1 písm. f) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný. Podmínky tohoto ustanovení jsou naplněny, soudci zpravodaji proto nezbylo, než návrh ve výše označené části odmítnout.


P o u č e n í: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. 7. 1995

JUDr. Vlastimil Ševčík
soudce Ústavního soudu ČR