Pl.ÚS 31/2000 ze dne 24. 8. 2000
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud rozhodl ve věci návrhu Okresního soudu v Olomouci na zrušení části zákona č. 287/1997 Sb., kterým se doplňuje zákon č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců, ve znění zákona č. 138/1996 Sb., a části zákona č. 308/1999 Sb., o odejmutí dalšího platu za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Okresní soud v Olomouci podáním doručeným dne 23.6.2000 předložil Ústavnímu soudu k posouzení právní věc sp. zn. 14 C 18/2000, v níž se JUDr. V. Š., domáhal vůči Vrchnímu soudu v Olomouci zaplacení částky odpovídající dalšímu platu za druhé pololetí roku 1997 a za druhé pololetí roku 1999, s příslušenstvím. S odkazem na nález Ústavního soud ze dne 15.9.1999 publikovaný pod č. 233/1999 Sb. soud navrhl, aby v ust. čl. I. zákona. č. 287/1997 Sb. bylo z textu "Představiteli a soudci další plat za druhé pololetí roku 1997 nenáleží" vypuštěno slovo "soudci" a dále, aby v ust. § 1 zákona č. 308/1999 Sb. bylo z textu "Představitelům státní moci a některých státních orgánů, soudcům, státním zástupcům a členům prezidia Komise pro cenné papíry další plat za druhé pololetí roku 1999 a za druhé pololetí roku 2000 nenáleží" vypuštěno slovo "soudcům".

Tímto podáním, i přes jeho některé obsahové a formální nedostatky (srov. § 34 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů), bylo zahájeno řízení před Ústavním soudem o abstraktním přezkumu napadeného zákona, a to v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy ČR. Na průběh tohoto řízení nemá vliv následné zpětvzetí návrhu na zahájení řízení před obecným soudem (v daném případě JUDr. V. Š. vzal návrh ve věci 14 C 18/2000 zpět svým podáním ze dne 19.7.2000, o čemž byl Ústavní soud informován přípisem doručeným 2.8.2000).

Podle § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je návrh na zahájení řízení nepřípustný, pokud se týká věci, o které Ústavní soud již nálezem rozhodl, a podle odst. 2 téhož ustanovení je návrh nepřípustný i v případě, že Ústavní soud již v téže věci jedná. V době podání návrhu však již před Ústavním soudem probíhalo řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 18/99 o zrušení zákona č. 287/1997 Sb. a řízení ve věci sp. zn. Pl. ÚS 16/2000 o zrušení části zákona č. 308/1999 Sb., v obou řízeních rozhodl Ústavní soud nálezy dne 3.7.2000. Je proto evidentní, že v době podání návrhu Okresním soudem v Olomouci bránila jeho projednání překážka litispendence a posléze překážka rei iudicatae.

Z uvedených důvodů soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb. jako návrh nepřípustný.


Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.


V Brně 24.8.2000

JUDr. Ivana Janů
soudce zpravodaj