Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Langáška, soudkyně zpravodajky Dity Řepkové a soudce Jana Wintra o ústavní stížnosti stěžovatelky obchodní korporace Architektonické studio GAMA s. r. o., Vídeňská 405, Praha 4, zastoupené Mgr. Přemyslem Drvotou, advokátem se sídlem Vinohradská 938/37, Praha 2, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. října 2024 č. j. 33 Cdo 2034/2024-408, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 19. února 2024 č. j. 14 Co 40/2024-361 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 13. prosince 2023 č. j. 39 C 61/2019-304, za účasti Nejvyššího soudu, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jako účastníků řízení a Miloslava Obsta, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
1. Podstatou nyní řešeného případu je, zda obecné soudy porušily právo stěžovatelky na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod). Napadenými usneseními nepřipustily vstup jiné korporace jako vedlejší účastnice. Stěžovatelka tvrdí, že jí tím zabránily v účinné procesní obraně.
2. Stěžovatelka je žalovanou v původním řízení o žalobě na peněžité plnění. Žalobce v původním řízení tvrdí, že se stěžovatelkou uzavřel smlouvu o dílu. On ji plnil ve výši 235 415 Kč a ona toto dílo nedodala. Obvodní soud pro Prahu 4 napadeným usnesením nepřipustil vstup obchodní společnosti Bohemia crest, s. r. o., IČO 27942996, jako vedlejšího účastníka na straně stěžovatelky. Stěžovatelka i společnost Bohemia crest podaly proti tomuto rozhodnutí odvolání. Městský soud v Praze napadeným usnesením potvrdil prvostupňové rozhodnutí obvodního soudu. Nejvyšší soud následně napadeným usnesením odmítl dovolání stěžovatelky jako nepřípustné.
3. Argumentaci obsaženou v ústavní stížnosti a jejich doplněních lze shrnout následovně: Stěžovatelka namítá, že soudy protiústavně vyřešily otázku oprávněnosti zájmu společnosti Bohemia crest jako vedlejší účastnice na vstupu do řízení. Podle stěžovatelky má tato společnost zájem na výsledku soudního sporu proto, že je vlastníkem nemovitostí, na kterých měl stát stavební projekt, který byl předmětem smlouvy o dílo. Tvrdí, že předmětné dílo je i dílem autorským, a tudíž se jedná o spor z duševního vlastnictví. Tvrdí, že soudy v řízení o připuštění vedlejších účastníků nerespektovaly rovnost účastníků řízení. Vedlejší účastnici na straně žalované neumožnily řádné kontradiktorní projednání sporu o připuštění do řízení. Rozhodovaly neveřejně a formalisticky. To samé podle stěžovatelky platí i pro zbylá řízení o připuštění vedlejších účastníků, která nebyla předmětem napadených usnesení.
4. Ústavní stížnost je přípustná. Byla podána včas oprávněnou stěžovatelkou, která byla účastnicí řízení, v němž byla vydána napadená rozhodnutí. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Stěžovatelka je právně zastoupena a před jejím podáním vyčerpala veškeré zákonné procesní prostředky ochrany svých práv.
5. V první řadě je nutno zdůraznit, že Ústavní soud nemohl nyní přezkoumávat, zda došlo k porušení práv stěžovatelky nepřipuštěním RNDr. et Mgr. Jiřího Matějky a Soukromého svěřeneckého fondu Boženy Matějkové jako vedlejších účastníků na straně žalované. Nebylo to předmětem řízení, z něhož ústavní stížnost vzešla. Nyní bylo rozhodováno jen o nepřipuštění společnosti Bohemia crest do řízení.
6. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
7. Stěžovatelka v ústavní stížnosti opakuje argumentaci, kterou uplatnila již v dovolacím řízení. Nejvyšší soud ovšem stěžovatelce ústavně konformním způsobem vysvětlil, proč soudy vedlejší účastenství společnosti Bohemia crest nepřipustily. Konkrétně uvedl, že otázku existence právního zájmu vedlejší účastnice na výsledku řízení městský soud vyřešil v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu. O právní zájem na výsledku řízení, který zakládá právo určité osoby zúčastnit se řízení jako vedlejší účastník podle § 93 odst. 1 o. s. ř., se zpravidla jedná tehdy, jestliže rozhodnutím ve věci bude dotčeno právní postavení této osoby, tj. její práva a povinnosti vyplývající z hmotného práva. Pouhý "morální", "majetkový" nebo jiný "neprávní" zájem na výsledku řízení pro potřeby aplikace ustanovení § 93 o. s. ř. nestačí. Právní zájem na výsledku řízení svědčí vedlejšímu účastníku tehdy, jestliže úspěch procesní strany, kterou v řízení podporuje, se zprostředkovaně a ve svém důsledku příznivě projeví i v jeho právním postavení (tj. co do jeho práv a povinností hmotněprávní povahy), čímž může být zabráněno dalšímu řízení, v němž by vystupoval již jako účastník řízení.
8. Podle Nejvyššího soudu skutečnost, že společnost Bohemia crest vlastní pozemky, jejichž součástí je bytový dům, kterého se měl týkat stavební projekt, za jehož vyhotovení obdržela stěžovatelka od žalobce v původním řízení 235 415 Kč, neprokazuje její právní zájem na výsledku řízení v projednávané věci a není důvodem jejího vstupu do řízení. Rovněž nepovažoval za opodstatněnou argumentaci stěžovatelky týkající se toho, že stavební projekt je architektonickým dílem a je tudíž významné, kdo si projektové práce objednal a jaká má práva k užití tohoto díla (případně jakých práv by se žalobce z tohoto důvodu mohl po navrhované vedlejší účastnici domáhat). Poukázal na to, že Vrchní soud v Praze v usnesení ze dne 4. 4. 2023 č. j. Ncp 220/2023-224, rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci jsou v prvním stupni věcně příslušné okresní soudy, neboť se nejedná o spor vyplývající z práva duševního vlastnictví.
9. Uvedenému posouzení naplnění zákonných podmínek vedlejšího účastenství nemá Ústavní soud z ústavněprávního hlediska co vytknout.
10. Napadenými rozhodnutími nebyla porušena práva stěžovatelky. Ústavní soud proto mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítl ústavní stížnost jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 24. července 2025
Tomáš Langášek v. r.
předseda senátu
|
|