I.ÚS 437/02 ze dne 19. 7. 2002
 
Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu
 
Ústavní soud České republiky rozhodl dnešního dne soudcem zpravodajem JUDr. Eliškou Wagnerovou, Ph. D. ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. R. proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 4. 2002 sp. zn. 15 Co 202/2002 a rozsudku Okresního soudu v Táboře ze dne 30. 1. 2002 sp. zn. 7 C 105/96, takto:

Řízení o ústavní stížnosti se přerušuje.

Odůvodnění

Dne 12. 7. 2002 došel Ústavnímu soudu návrh, a to ústavní stížnost, proti rozhodnutím uvedeným shora, jimiž bylo dle názoru stěžovatele zasaženo do jeho základních práv uvedených v čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.

V závěru ústavní stížnosti stěžovatel uvádí, že proti shora uvedenému rozsudku odvolacího soudu podal dovolání. Tuto skutečnost Ústavní soud ověřil dotazem u Okresního soudu v Táboře a zjistil, že stěžovatel dovolání podal prostřednictvím tohoto soudu dne 12. 7. 2002.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu o podaném dovolání může mít význam pro meritorní rozhodnutí Ústavního soudu o podané ústavní stížnosti, nehledě na to, že z ustanovení § 72 odst. 1, 2, 4 a § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, vyplývá, že ústavní stížnost představuje subsidiární prostředek ve vztahu k ochraně práv, který je možno zásadně využít, až po vyčerpání všech procesních prostředků uplatněných u ostatních orgánů veřejné moci, resp. soudů. Za tohoto stavu věci nezbylo, než řízení před Ústavním soudem přerušit, a to podle § 63 ve spojení s § 43 odst. 3 zák. č. 183/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve spojení s § 109 odst. 2 písm. c) zák. č. 99/1963 Sb., o. s. ř.

V zájmu zabránění nedůvodných průtahů v řízení před Ústavním soudem je třeba od stěžovatele žádat, aby Ústavní soud informoval o výsledku řízení o dovolání neprodleně poté, kdy se o něm dozví.

Poučení : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. července 2002

JUDr. Eliška Wagnerová, Ph. D.
soudce zpravodaj