Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu obchodní korporace JMG Global Trade, s. r. o., se sídlem v Praze 2, Italská 1205/10, zastoupené JUDr. Danem Dvořáčkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Opletalova 1284/37, proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze č. j. KZZ 2/2021-12 ze dne 20. ledna 2021, usnesením Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 2 č. j. 3 ZN 2396/2019-176 ze dne 2. června 2020 a Policie České republiky, Obvodního ředitelství policie Praha II, Služby kriminální policie a vyšetřování, Odboru hospodářské kriminality - 1. oddělení, č. j. KRPA-184509-257/TČ-2018-001291 ze dne 6. dubna 2020, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Navrhovatelka se podáním doručeným Ústavnímu soudu dne 26. února 2021 domáhá zrušení napadených usnesení a brojí rovněž proti vyrozumění Městského státního zastupitelství v Praze (dále jen "státní zastupitelství"), s tím, že její předchozí podání, vedené pod sp. zn. III. ÚS 1571/20, Ústavní soud dne 13. října 2020 odmítl jako nepřípustné proto, že nevyčerpala přípustný opravný prostředek - dohled vyššího státního zastupitelství [§ 12c a násl. zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o státním zastupitelství")]. Z vyrozumění státního zastupitelství se podává, že navrhovatelka se na něj obrátila podáním označeným jako "Podnět k výkonu dohledu...", jehož obsahem však fakticky byl požadavek na zrušení výše uvedených usnesení, a proto jej státní zástupkyně vyhodnotila podle § 59 odst. 1 trestního řádu jako podnět ke stížnost pro porušení zákona (§ 266 a násl. trestního řádu).
2. Ústavní soudnictví je vybudováno na přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž protiústavnost nejde napravit jiným způsobem. Podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), představuje ústavní stížnost zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární povahu. Ochrana ústavnosti není úkolem jen Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci a řízení před Ústavním soudem je přípustné teprve po vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, kdy již ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Procesní prostředky musí být využity fakticky, nikoliv jen formálně.
3. Učinila-li navrhovatelka, poučena Ústavním soudem, podání, které podle označení sice bylo příslušným procesním nástrojem, avšak jeho obsah mu neodpovídal, nejde o jeho účelné využití. Podle § 59 odst. 1 trestního řádu, shodně § 16a, věta před středníkem zákona o státním zastupitelství, se podání posuzuje podle obsahu nikoliv podle jejich označení.
4. V projednávané věci tedy navrhovatelka nevyužila zákonem stanovené možnosti nápravy, státní zastupitelství se jím nemohlo zabývat, proto je její návrh podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu nepřípustný, a jako takový byl soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 5. května 2021
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj
|
|