Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jaromírem Jirsou o návrhu Stavebního bytového družstva Strakonice, se sídlem ve Strakonicích, Heydukova 116, zastoupeného JUDr. Petrem Polednem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 1, Maiselova 38/15, proti oznámení Ministerstva spravedlnosti č. j. MSP-891/2019-ODKA-SPZ/6 ze dne 8. března 2021 a usnesením Krajského státní zastupitelství v Českých Budějovicích č. j. KZT 87/2019-25 ze dne 11. března 2019 a Okresního státní zastupitelství ve Strakonicích č. j. ZT 246/2018-75 ze dne 15. února 2019, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
1. Navrhovatel se na Ústavní soud obrátil podáním doručeným dne 9. dubna 2021, ze kterého se podává, že Police České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Územní odbor Strakonice, Oddělení hospodářské kriminality, Skupina kriminální policie a vyšetřování zahájila usnesením sp. zn. KRPC-106421/TČ-2017-020781 ze dne 25. října 2018 trestní stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku podle § 220 odst. 1 a 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit předseda představenstva navrhovatele. Okresní státní zastupitelství ve Strakonicích v uvedené věci shora napadeným usnesením určilo navrhovateli advokáta jako opatrovníka pro účely trestního řízení k výkonu práv poškozeného. Stížnost navrhovatele Krajské státní zastupitelství v Českých Budějovicích (dále jen "krajské státní zastupitelství") zamítlo napadeným usnesením jako nedůvodnou.
2. Navrhovatel se obrátil na Vrchní státní zastupitelství v Praze písemností ze dne 9. srpna 2019 označenou jako žádost o výkon dohledu nad postupem krajského státní zastupitelství. Přípisem Vrchního státní zastupitelství v Praze č. j. VZZ 2030/2019-53 ze dne 14. listopadu 2019 byl zástupce navrhovatele vyrozuměn, že jeho podání z 9. srpna 2019 bylo podle obsahu posouzeno jako podnět k podání stížnosti pro porušení zákona proti pravomocnému usnesení krajského státního zastupitelství a věc byla postoupena Ministerstvu spravedlnosti (dále jen "ministerstvo"). Oznámením ministerstva byl zástupce navrhovatele informován, že ministryně spravedlnosti neshledala důvody pro podání stížnosti pro porušení zákona.
3. Ústavní soudnictví je zaměřeno na přezkumu věcí pravomocně skončených, u nichž nejde protiústavnost napravit jiným způsobem. Ústavní stížnost je podle § 75 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") zvláštní procesní prostředek k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod, který má subsidiární povahu. Ochrana ústavnosti není úkolem jen Ústavního soudu, ale všech orgánů veřejné moci a řízení před Ústavním soudem je možné teprve po vyčerpání všech ostatních procesních prostředků, kdy ostatní orgány veřejné moci již nejsou schopny tvrzený protiústavní stav napravit. Procesní prostředky musí být využity fakticky a nikoliv jen formálně.
4. Učinil-li navrhovatel podání, které bylo označeno jako příslušný procesní nástroje, avšak jeho obsah mu neodpovídal, nejde o jeho účelné využití. Podle § 59 odst. 1 trestního řádu, shodně § 16a, věta před středníkem, zákona o zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, se podání posuzuje podle obsahu nikoliv podle jejich označení. V projednávané věci tedy navrhovatel nevyužil zákonem stanovené možnosti nápravy a státní zastupitelství se jím nemohlo zabývat. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práv. Stížnost pro porušení zákona je procesní nástroj, který nepřísluší účastníkovi řízení ale výhradně ministru spravedlnosti (§ 266 odst. 1 trestního řádu), a proto od sdělení o nepodání stížnost pro porušení zákona nejde odvozovat lhůty k podání ústavní stížnosti.
5. Navrhovatel zákonem poskytnuté procesní nástroje nevyužil fakticky, a proto je jeho návrh ve smyslu § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu nepřípustný, a jako takový byl soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítnut.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. června 2021
Jaromír Jirsa v. r.
soudce zpravodaj
|
|