Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky A. H., proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2002, č. j. 1 Co 101/2002-34, t a k t o :
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Dne 7. 10. 2002 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, kterou se stěžovatelka domáhala zrušení usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 31. 8. 2002, č. j. 1 Co 101/2002-34, a to pro porušení čl. 3 odst. 1, odst. 3, čl. 11 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod.
Protože ústavní stížnost nebyla podána prostřednictvím právního zástupce (§ 30, § 31 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů), vyzval Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad podání. K tomu jí stanovil lhůtu 15 dnů od doručení výzvy k odstranění vad podání. Současně Ústavní soud stěžovatelku upozornil, že nebudou-li vady ve stanovené lhůtě odstraněny, může Ústavní soud podání (ústavní stížnost) ve smyslu § 43 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.
Ve svém podání Ústavnímu soudu doručeném dne 25. 10. 2002, stěžovatelka Ústavnímu soudu sdělila, že si nepřeje být v řízení před Ústavním soudem zastoupena advokátem. Zastoupení advokátem nebo notářem v řízení před Ústavním soudem je ovšem podmínkou nezbytnou, bez jejíhož naplnění Ústavní soud nemůže ve věci jednat (§ 30 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů).
Protože výzva k odstranění vad podání byla stěžovatelce doručena dne 22. 10. 2002, a vady podání na základě této výzvy nebyly do dnešního dne odstraněny, soudce zpravodaj ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, odmítl.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
JUDr. Antonín Procházka
soudce Ústavního soudu
V Brně 7. listopadu 2002
|
|