Ústavní soud České republiky
rozhodl po ústním jednání dne
30. listopadu 1995, v senátě ve věci ústavní stížnosti obchodní
společnosti Š., s. r. o., o zrušení usnesení Městského soudu
v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, kterým bylo
zastaveno řízení o žalobě proti rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení ze dne 4. května 1994, čj. ČSSZ-800-St-6003/20.4,
t a k t o :
Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995, sp.
zn. 28 Ca 269/94, se z r u š u j e .
O d ů v o d n ě n í
I.
Návrhem, podaným Ústavnímu soudu České republiky ve lhůtě
stanovené v § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., se stěžovatel
domáhá zrušení usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna
1995, sp. zn. 28 Ca 269/94, kterým bylo zastaveno řízení o žalobě
proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 4.
května 1994, čj. ČSSZ-800-St-6003/20.4.
Uvedeným rozhodnutím Městského soudu v Praze se stěžovatel
cítí být dotčen na svých základních právech a svobodách,
vyplývajících z čl. 4 a 90 Ústavy České republiky. V ústavní
stížnosti se ztotožňuje se závěrem Městského soudu v Praze, podle
kterého se v případě procesního návrhu, směřujícího proti
rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení, jedná o opravný
prostředek proti rozhodnutí správního orgánu (§ 250l o. s. ř., §
104e zákona č. 582/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů), jenž
lze podle § 250m odst. 2 o. s. ř. podat ve lhůtě třiceti dnů.
Shodně s názorem Městského soudu v Praze konstatuje, že konec
lhůty pro podání opravného prostředku k soudu v daném případě
připadl na den 14. června 1994. Pochybení soudu však spatřuje ve
skutečnosti, že jím byly nedostatečně zhodnoceny důkazy, týkající
se stanovení dne doručení opravného prostředku Městskému soudu
v Praze. V rozhodnutí soud určil datum doručení opravného
prostředku Městskému soudu v Praze dnem 26. června 1994, ačkoli
byl podle navrhovatele soudu doručen dne 6. června 1994. Na důkaz
uvedeného tvrzení uvádí, že podací razítko v podatelně Městského
soudu v Praze obsahuje údaj o datu podání 6. června 1994 a dále,
že po obdržení napadeného usnesení navrhovatel nahlédnutím do
rejstříku senátu Městského soudu v Praze 28 Ca zjistil, že žaloba
byla tomuto senátu doručena dne 8. června 1994, tj. před termínem
nabytí právní moci rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení,
a tudíž i před uplynutím zákonné lhůty k podání opravného
prostředku soudu.
Ústavní soud si podle § 42 odst. 3 a § 76 odst. 1 zákona č.
182/1993 Sb. vyžádal od Městského soudu v Praze k předmětné
ústavní stížnosti vyjádření a spis sp. zn. 28 Ca 269/94.
Ve svém vyjádření ze dne 1. listopadu 1995 JUDr. Eva Pechová,
předsedkyně senátu 28 Ca Městského soudu v Praze, akceptuje
stěžovatelovu námitku, týkající se určení data doručení opravného
prostředku Městskému soudu v Praze. Podle jejího názoru tím došlo
v dané věci skutečně k porušení práva stěžovatele na soudní
ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod),
v důsledku čehož rovněž navrhuje, aby napadené usnesení bylo
zrušeno.
II.
Podle § 48 a § 42 zákona č. 182/1993 Sb. provádí Ústavní soud
důkazy, potřebné ke zjištění skutkového stavu. Z obsahu spisu sp.
zn. 28 Ca 269/94 Ústavní soud zjistil následující skutečnosti:
Procesní návrh "Žaloba proti rozhodnutí České správy sociálního
zabezpečení" (č. l. 1) je označen otiskem razítka s textem
"Lustrum", datem 8. června 1994 a nečitelným podpisem. Obsahem č.
l. 11 je pokyn k zaslání kopie opravného prostředku odpůrci
v řízení před obecným soudem a vyžádání správního spisu čj.
ČSSZ-800-St-6003/20.4, který je datován dnem 9. 6. 1994, podepsán
nečitelným podpisem, a je opatřen údajem o vypravení originálu
tohoto dokumentu dne 14. června 1994. Rovněž je k tomuto č. l.
připojena doručenka, obsahující otisk podacího razítka České
správy sociálního zabezpečení s datem 15. června 1994.
Všechny uvedené skutečnosti byly obsaženy v soudním spise.
Jejich zjištění nevyžadovalo z tohoto důvodu vykonání dalších
důkazů.
Uvedenými zjištěními, spolu s vyjádřením Městského soudu
v Praze, má tedy Ústavní soud za prokázané datum doručení
opravného prostředku stěžovatele proti rozhodnutí České správy
sociálního zabezpečení Městskému soudu v Praze ve lhůtě, určené
v § 250m odst. 2 o. s. ř.
Městský soud v Praze v dané věci tudíž porušil svou povinnost
pečlivě přihlížet ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, zakotvenou
v § 132 o. s. ř. Z hlediska posouzení ústavního nutno zodpovědět
otázku, zdali uvedené porušení o. s. ř. lze podřadit pod pojem
porušení principů řádného procesu, obsažených v čl. 90 Ústavy
České republiky a v čl. 36 a násl. Listiny základních práv
a svobod.
Nezávislost rozhodování obecných soudů se uskutečňuje
v ústavním a zákonném procesněprávním a hmotněprávním rámci.
Procesněprávní rámec představují především principy řádného
a spravedlivého procesu, jak vyplývají z čl. 90 Ústavy České
republiky a čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod.
Jedním z těchto principů, představujícím součást práva na
řádný proces, jakož i pojmu právního státu (čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, čl. 1 Ústavy České republiky)
a vylučujícím libovůli při rozhodování, je nezbytná návaznost mezi
skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů na straně
jedné a právními závěry na straně druhé. V případě, kdy jsou
právní závěry soudu v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými
zjištěními anebo z nich v žádné možné interpretaci odůvodnění
soudního rozhodnutí nevyplývají, nutno takovéto rozhodnutí
považovat za stojící v rozporu s čl. 90 Ústavy České republiky
a s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (viz nález
Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 84/94). Stejně tak nutno považovat
za rozpor s principy řádného a spravedlivého procesu situaci,
jestliže v soudním rozhodování jsou skutková zjištění v extrémním
nesouladu s vykonanými důkazy.
V posuzované věci obecný soud zjištěními dospěl k závěru,
podle něhož se za prokázané datum doručení opravného prostředku
stěžovatele proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení
Městskému soudu v Praze považuje datum, následující po uplynutí
lhůty, určené v § 250m odst. 2 o. s. ř., což je v extrémním
nesouladu s obsahem spisu sp. zn. 28 Ca 269/94. Tímto došlo
k porušení čl. 90 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod, v důsledku čehož Ústavní soud České
republiky usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. dubna 1995,
sp. zn. 28 Ca 269/94, zrušil.
Poučení: Proti tomuto nálezu není odvolání přípustné.
V Brně 30. listopadu 1995
|
|